Jaké bylo setkání 14.10.2010

Při setkání 14. 10. proběhlo nejprve vzájemné seznamování se s novými lidmi a popovídání si, na konci zase společná modlitba. Mezitím jsme probírali kapitolu „Nacházení Boha ve stvoření“ z knihy „Brother Astronomer“ jezuitského astronoma Guye Consolmagna (McGraw-Hill, New York, 2000).

Consolmagno nejprve uvádí, že (přírodní) věda i teologie mají mnoho společných prvků v metodě, kterou pracují. Dále uvádí, že jelikož je Bůh stvořitelem fyzického vesmíru, je studium stvoření jedním ze způsobů uctívání Stvořitele. Vysvětluje rozdíl mezi křesťanstvím, které věří v to, že duše i tělo jsou dobré, a různými naukami, pro něž je dobrá pouze duše a tělo je něco, co ji svazuje a od čeho je třeba se oprostit. Uvádí také, že vtělením Ježíše Krista bylo stvoření posvěceno.

Následně začíná rozebírat spis „O vtělení“, který sepsal svatý Atanáš v roce 318. Atanáš rozebírá, že stvoření bylo dobré, ale lidé se svojí svobodnou vůlí odmítli dobrotu přírody. Uvádí, že Bůh dal lidem stvoření jako určitou pojistku, aby nezapomněli na milost, jako způsob, jak může být Stvořitel poznán. Účelem hvězd pak není dát astrologům možnost předvídat budoucnost, ale dát všem lidem poznat Boží velikost. Lidé ovšem hřešili i přesto, že viděli stvoření. Bůh se proto rozhodl sám vtělit a skrze skutky, které vykonal v těle a jako by na stejné úrovni s ostatními lidmi, učí lidi znát Sebe (Syna), Boží Slovo a skrze Syna i Otce.

Consolmagno rozvádí, že jelikož jsme stvořené bytosti, pouze stvoření nám může vyprávět o Bohu.

Atanáš pokračuje, že Bůh je ve stvoření všudypřítomný, ale přesto je jasně odlišený od stvoření. To je důležitý rozdíl křesťanské nauky oproti různým panteistickým naukám např. v new age.

Atanáš dále uvádí, že podobně jako Slunce není znečištěno tím, že se jeho paprsky dotýkají pozemských věcí, ale spíše je očišťuje, tak také Bůh není znesvěcen tím, že je znám v těle, ale spíše je tělo očištěno a obnoveno Jeho přebýváním. Consolmagno to rozvádí, že tedy vtělení proměnilo samotné stvoření. Stvoření je jiné než by bylo, kdyby ke vtělení nedošlo. Tělo bylo očištěno a obnoveno vtělením Božím.

Atanáš dospívá k názoru, že lidstvo je součástí stvoření. Již pro Aristotela byl člověk rozumné zvíře, ale hlavní důraz byl kladen na ten rozum. Atanáš zde ale nezapomíná ani na zvířecí část. Podle Consolmagna jde, v oné době, o revoluční myšlenku s dalekosáhlými  důsledky. Jednak z ní vyplývá, že studium přírody je pro filosofa stejně cenným zaměstnáním jako studium člověka samého. Především však, je-li člověk součástí přírody, potom lidský život a dokonce i lidská duše mohou být ovlivněny podobnými postupy, jakými např. stavíme domy. Zde tedy lze spatřovat např. původ moderní medicíny, která dokáže léky ovlivnit i třeba deprese – je to tím, že člověk je součástí přírody a že je možné jej ovlivnit těmito technickými a lékařskými postupy, ne magií.

Consolmagno uzavírá diskusi Atanášova spisu tímto shrnutím:

  • Atanáš výslovně uvádí, že stvoření je dobré a je cestou, která nás má vést k Bohu
  • Atanáš se pře s těmi, pro něž je stvoření špatné
  • Uvádí, že vtělením Bůh pozvedl postavení přírody
  • A nakonec hájí názor, že ctností i povinností toho, kdo zná a miluje Boha, je i znát a milovat Jeho stvoření.
Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Zprávy o akcích. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Please log in using one of these methods to post your comment:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s